24.
DUB
V Dražejově jako na houpačce – nakonec s bodem

Do Dražejova jsme přijeli s maximálním respektem k soupeři a věděli jsme, že nás nečeká nic lehkého. Už doma jsme se trápili a vstřelili jsme branky až na konci zápasu, takže hra Dražejova rozhodně není ta, která by nám seděla. A to přesně se také potvrdilo v prvním poločase.

Na mokrém, ale pěkně připraveném hřišti jsme se snažili hrát po zemi a přehrát Dražejov naší technickou hrou, ale nedařilo se nám zpracování, přihrávky nebyly přesné a z toho vyústil i tlak domácího týmu, který svou jednoduchou hrou dokázal dostat naši obranu pod tlak.

Z toho také vznikla první branka zápasu, kdy do naší nekonsolidované obrany soupeř zaúčtočil a pískala se penalta. Tu domácí proměnili 1:0. My jsme se snažili zlepšit naši přechodovou fázi, ale záloha ani útok nám nefungoval tak, jak jsme si plánovali. Stále jsme chtěli hrát po zemi, za což nás soupeř znovu potrestal. Po několika chybách v rozehrávce se domácí dostali do přečíslení a po centru ze strany zvýšil nikým nekrytý domácí hráč ve 21.minutě už na 2:0. To byla pro nás sprcha, ze které jsme se museli rychle oklepat, pokud jsme chtěli ještě něco ze zápasem udělat.

Naši první velkou šanci jsme si připravili záhy. Frčka centroval a na vysoký balón si nabíhali dva naši hráči, míč se dostal k Márovi, který ale minul domácí branku. To nás ale povzbudilo a zjednodušili jsme hru. Snažili jsme se maximum balónů dostávat na útočníky a centrovat do vápna domácích. Měli jsme několik rohů a standartek. Po jedné z nich se pak ve vápně dostal k míči Vaněk, obtočil se kolem svého obránce a nechytatelně do šibenice domácí branky zavěsil. Ve 28.minutě to tak bylo už jenom 2:1.

Konečně jsme se také dostali do tempa, ale domácí byli také při chuti. Zápas byl plný osobních soubojů, faulů a emocí. Domácí fanoušci se k tomu přidali, takže měl zápas skutečný náboj. V první půli stojí za zmínku ještě povedená hlavička Ondry Martínka z rohu, při které se opravdu vyznamenal domácí brankář.

Druhý poločas po bouřce v kabině vypadal z naší strany úplně jinak. Zlepšila se nám rozehrávka, Hovorka se rozehrál do velice dobrého výkonu a bylo to hned znát. Začali jsme být první u odražených balónů a vyhrávali jsme souboje. Drželi jsme se jednoduché taktiky dostat balón co nejrychleji do vápna domácích a to nám neslo ovoce. Standardní situace se množili, Mára a Vaněk je zahrávali velice spolehlivě a gól visel ve vzduchu.

Jednu ze šancí měl Krejsa, ale pouze nastřelil domácího brankáře. Pěknou hlavičkou se prezentoval Hovorka, ale pouze nad branku. Zachránila nás až 71.minuta, kdy sraženou Frčkovu střelu umístil za záda domácího brankáře Krejsa. Od této chvíle jsme cítili, že bychom mohli zápas otočit. Měli jsme několik centrů ze stran a největší šanci po centru Kuncla a prodloužení od Krejsy neproměnil Mára, kterému zázračně chytil hlavičku z malého vápna domácí brankář.

Nakonec jsme mohli i o bod přijít, protože sám na našeho brankáře běžel domácí útočník, ale Prokopec se vyznamenal a předvedl vynikající zákrok. Do šance se ještě dostal s chutí hrající Hovorka, ale těsně minul. Následoval náš platonický tlak, několik rohů, ale už jsme si žádnou brankovou příležitost nevytvořili.

Remízu nakonec bereme, protože po katastrofálním začátku jsme se alespoň vrátili do zápasu. Je jasné, že na jaře nám žádný soupeř nedá nic zadarmo a musíme makat od první do poslední minuty, jinak nás potrestá každý.

Dražejov – Cehnice 2:2 (2:1) 28. Vaněk Vladimír, 71. Krejsa Pavel

Sestava:

Prokopec – Kuncl, Hovorka, Martínek O., Martínek M. – Vaněk, Frčka, Mára, Čech L. – Krejsa, Řehoř M. (88. Bláha)